PRVNÍ VÁŽNÉ OBJEVOVÁNÍ BRDSKÉHO POHOŘÍ

Již přes 40 let jezdím do Masečína. V dobách chataření na žádné velké výlety nebyl čas. V pátek zabalit Źigulíka, nakoupit vepřovky a hurá do rachoty. Okolo chaty je pořád spousta práce. A ty záhony…. Jako děti jsme tady měly ráj. Rodiče budovali a pleli a my, děti, chodily jen k jídlu. Ovšem to vše v rámci blízkého okolí. To, že máme za zády celý krásný Brdský hřeben nás vůbec nezajímalo. Před námi totiž leží nekonečné údolí Kocáby a hned vedle Svatojánské proudy. Tak co na Brdech. Jak Brdy, tak i údolí Kocáby a meandry Vltavy jsme s rodinou začali objevovat, až když jsme tu chajdu přebudovali na bydlení a začali v Masečíně bydlet. 

Protože máme rádi přírodu, turistiku, objevování přírodních krás a hlavně lezení, byly Čertovy skály u Černolic jednou z prvních lezeckých lokalit, kterou jsme vyzkoušeli. Nyní se Černolice začaly objevovat v našem každodenním dojíždění do práce. Naše práce je totiž i našim koníčkem a v Letech u Dobřichovic jsme si otevřeli obchod a e-shop s outdoorovým vybavením Lezec-shop.

KNIŽNÍ POMOCNÍK

Nyní bych se ovšem ráda na tyto skály podívala z pohledu jejich vzniku a také z pohledu historického. Velkým pomocníkem mi bude horolezecký průvodce s útržky historie Hřebeny a okolí od Martina Mašáta, který můžete najít v našem obchodě v Letech u Dobřichovic nebo na e-shopu zde. 

Křemence jsou usazené horniny, které vznikly z původních písků nebo pískovců jejich prokřemeněním (silicifikací) a pevným propojením zrn. Jsou to většinou horniny jemnozrnné až makroskopicky celistvé s všesměrnou stavbou. Na rozdíl od pískovců jsou minimálně porézní, tvrdé, pevné a houževnaté. Mívají bělošedou, béžovou nebo narůžovělou barvu. (zdroj Wikipedie)

CO VÁM ČERTOVY SKÁLY NABÍDNOU

Čertovy skály se nacházejí v části brdského pohoří, které se jmenuje Hřebeny. Skály najdete na území přírodní památky Černolické skály. Jsou tvořené řevnickými křemenci ordoviku. Čertovy skály tvoří několik věží. Dvojitá věž, Kulisa, Střední věž, Severovýchodní věž. Jedny z prvních zmínek o lezení v této lokalitě jsou z roku 1904. Ovšem podle pátrání pana Maštáta je významné datum 9. květen 1893, kdy se podle záznamu v matrice v Horních Mokropsech oženil jistý MUDr. Jaromír Pečírka  s jistou slečnou Boženou Nolčovou. Tento Jaromír byl vojenský lékař, cestovatel, entomolog, ale hlavně propagátor alpinismu a později první předseda Klubu alpinistů československých(KAČS) Otec nevěsty, Jan Nolč  se zasloužil o postavení Západní dráhy a tímto o rozvoj Všenor jak stavební a kulturní. O rozvoj horolezectví se zasloužil tím, že nechal postavit Nolčovu vilu, později celým generacím lezců známou jako hotel a restaurace Zdeňka. Jan Nolč byl také vlastníkem velkostatků Všenory a Nový Dvůr, ke kterému Čertovy skály přímo patřily. Podrobnější a obsáhlejší informace najdete přehledně zpracované ve výše zmíněném průvodci Hřebeny a okolí, kde je historii skal z pohledu lezení a vlastnictví věnovaná velká část Najdete zde přesné popisy lezeckých cest, kde je jištění, zjistíte vše o obtížnosti cest a informace o bezpečnosti pohybu při zdolávání cest. Průvodce zahrnuje mimo Čertových skal také popisy: Černá skála u Řevnic, Plešivec, Babka, Mrtnická skála, Jindřichova skála, Slepucha.

Obsáhlý závěr průvodce je věnovaný historickým útržkům z počátků lezení a alpinismu v těchto lokalitách i s dobovými fotografiemi. Stojí za přečtení.

          (zdroj Mapy.cz)

Vydali jsme se na prohlídku skal jedno zimní odpoledne. Ve vesnici Černolice jsme zaparkovali u fotbalového hřiště a našli jsme červenou turistickou značku. Můžete po ní také přijít ze směru od Zbraslavi, nebo z druhé strany od Mníšku pod Brdy. Parkovat se dá také přímo u skal.

Zimní vycházky mají své kouzlo. Protože se v okolí Prahy a Hřebenů vyskytují převážně listnaté lesy, proložené sem tam překrásnou borovicí, jsou v zimě průhledné a siluety skal a skalek jsou zdaleka vidět.  

Na skály jsme shora vylezli, celé jsme je obešli. Podle průvodce jsme se zorientovali v místopise. Osahali jsme materiál, je jisté, že bez helmy do Černolic nechodit. Kámen je sice pevný, ale naskládaný v jednotlivých vrstvách, které se zřejmě mohou občas uvolnit. Nýty i borháky jsou vidět a jsou i dobře zakreslené v popisech cest. Skála je jako hřbet ještěra, který uvízl kdesi pod zemí. Ke skalám se pojí také legenda, která má spojitost s naším bývalým klášterem v Davli.

POVĚST O ČERTOVÝCH SKALÁCH

V zalesněných kopcích nad Berounem v opuštěné jeskyni žil poustevník řečený svatý Ivan. Jeho velkou starostí byl satanáš, který jej ve dne v noci obtěžoval, až se situace pomalu stávala neúnosnou. V údolí řeky Vltavy, nedaleko Davle v klášteře Ostrov žil muž, taktéž svatý, jménem Jan Kilián. Byli to dobří přátelé, navštěvovali se často a dělili se spolu o své starosti a i nové zkušenosti. Jednoho dne se při své návštěvě sv. Ivan Janu Kiliánovi se svým problémem svěřil. Obdržel pár uklidňujících vět a příslib pomoci.

Svatý Jan Kilián stanul před černým otvorem do skály a dumal, jak vstoupit dovnitř i s rozměrným křížem. Poklekl a kříž před sebou strkal, kleče ve stísněném prostoru. Čertovský nezvanec jej ucítil, ale k ústupu mu zbývalo pouze pár záblesků světla za Kiliánovým tělem. V cestě byl navíc ohromný krucifix, kterého se pekelník přirozeně obával nejvíce. Rozhodl se rychle. Napjal veškerou svou pekelnou sílu k mohutnému odrazu, vlastním čelem prorazil skálu a vyletěl stropem ven. Přirozeně si při tom výkonu nemálo pošramotil lebku, a tak jakmile byl z dosahu působení svatých relikvií, přísahal satanáš Janu Kiliánovi strašnou pomstu.
„Nikdy ti to nezapomenu! Tvůj klášter na Ostrově vytopím a tebe zasypu vším tím kamením, které jsem musel vlastní hlavou rozbít.“
„Dokážeš-li to dřív, než kohout zakokrhá…?“ opáčil mu svatý Kilián

Jak známo, zlo v podobě ďábla je velice mazané. Satan tedy, než se pustil do práce, skoupil a pobil kohouty ze všech dvorů od Berouna po Davli. V jednom malém stavení v Nových Dvorech však žádného nenašel. Moudrá stařenka jej schovala pod necky, vždyť co by byl svět bez ranního kokrhání!

Nyní začal ďábel své vymíněné dílo zkázy. Naložil si u Berouna kamení, co unesl a zamířil ke klášteru. Ohromné kusy skal tam svrhnul, jenže se mu zdály málo. Otočil se a vydal zpět pro další várku. Zaslepen touhou po strašlivé pomstě si naložil více, než mohl. Se třemi ohromnými balvany postupoval ke klášteru jen velice pomalu, což se mu stalo osudným. Stařenčin kohout vylétl s ránem zpod necek a vesele zakokrhal, právě když satanáš míjel Nové Dvory. Ten musel od své pomsty ustoupit, jak mu předpověděl svatý Jan Kilián. Zlostně svrhl velké kameny na zem a již se v kraji nikdy neukázal. Od té doby se zde tyčí tři romanticky divoká skaliska, Čertovy skály u Nových Dvorů.

(Zdroj idnes.cz)

SKÁLY U ČERNOLIC JSOU NEVELKÉ, ALE ROMANTICKÉ!

Skály u Černolic nejsou velké, jak říkám dětem, když se jim nechce chodit, i dítě v zavinovačce by to obešlo za čtvrt hodiny. Ale je to neuvěřitelně romantické a kouzelné místo. Pokud ho zařadíte jako horolezecký počin, nebo jako součást výletu po červené hřebenové cestě, neuděláte chybu. Zajímalo by mně, jestli černolické matky nechávají své ratolesti řádit ve skalách. Dost ten křemenec klouže, je jakoby mastný, ale moje fantazie pracovala. Musí to být krásné, mít za zády takové skály a mechový les.A co vy? Už jste tady někdy byli? Pro rady a vybavení se neváhejte zastavit u nás v prodejně Lezec-shop v Letech u Dobřichovic.

Autorka: Zdenka Vašková

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY od Zdenky:

• Lezení severní Španělsko - Baskicko, Asturie, Kantabrie
• Jak nás alergie vyhnala ferratou na Mangard
• Maltatal neboli údolí Malty
• Výstup na Watzmann